|
|
Rozpočtování stavebních prací pro účely znaleckých posudků
Nykodýmová, Veronika ; Comorek, Martin (oponent) ; Hromádka, Vít (oponent) ; Marková, Leonora (vedoucí práce)
V rámci znalecké praxe se stále více setkáváme s potřebou vypracování znaleckého posudku, jehož hlavní součástí je rozpočet stavebních prací. U investiční výstavby se rozpočet sestavuje nejčastěji na základě některého stupně projektové dokumentace. U tvorby rozpočtu pro znalecké účely znalec ve většině případů nemá k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, je vázán na podklady obsažené v soudním spise, na ústní sdělení zúčastněných osob a na podklady, které si vyžádá, nebo které si zajistí sám v rámci vlastního měření. Čím více kvalitních podkladů má znalec k dispozici, tím přesnější výstup v podobě rozpočtu bude moci vytvořit. V současné době neexistuje jednotný postup pro oceňování stavební produkce při vypracování znaleckého posudku. Z tohoto důvodu je hlavním cílem této disertační práce vypracování vývojového diagramu, ve kterém bude uveden přehled o možnostech získávání podkladů potřebných k tvorbě rozpočtu stavebních prací a bude znalci pomůckou a doporučením, jakým způsobem by měl postupovat při tvorbě takového typu znaleckého posudku. Použití vývojového diagramu ve znalecké praxi bude ověřeno na modelových příkladech v závěru této dizertační práce.
|
|
|
Znalecké dokazování
Coufalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomové práce nazvaná "Znalecké dokazování" se zabývá jedním z druhů důkazních prostředků, který se uplatňuje v případech, kdy je pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První kapitola je úvodní a věnuje se některým obecným otázkám znaleckého práva, resp. hodnocení současné právní úpravy znalecké činnosti, tj. znaleckého zákona a znalecké vyhlášky, zejména z pohledu změn, kterých tato právní úprava v poslední době doznala, stejně jako změn chystaných v podobě novelizace stávajícího zákona a přípravy zákona zcela nového. Rovněž se věnuje vymezení osoby znalce, zejména jeho odlišení od svědka a konzultanta, stručně pak jeho právům a povinnostem v soudním řízení obecně. Druhá kapitola se zabývá účastí znalce výlučně na trestním řízení a je rozdělena do třech částí. První poskytuje základní informace o přibrání znalce, jeho formě. Druhá se zabývá vlastním vymezením znaleckého úkolu a třetí přípravou znaleckého posudku, v níž se znalec s danou trestní věcí seznamuje. Třetí kapitola pojednává o vlastním výstupu znaleckého zkoumání, jeho náležitostech a rovněž o znaleckém posudku předloženém stranou. Samostatná část této kapitoly nabízí srovnání znaleckého posudku a odborného vyjádření s přehledem jejich společných a...
|
|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Borčevský, Pavel ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Tato práce je věnována problematice znaleckého zkoumání v trestním řízení. Autor si stanovil cíl provést analýzu právní úpravy tohoto specifického důkazního prostředku v trestním řádu, identifikovat její nedostatky a navrhnout možná legislativní řešení. Je si přitom plně vědom, že postavení znalce je spoluurčeno i zákonem o znalcích a tlumočnících, této organizační normě se však věnuje pouze okrajově, neboť hlavní ambicí bylo analyzovat možnosti využití znaleckého posudku v rámci trestního procesu. V předkládané práci autor popisuje historický vývoj tohoto důkazního prostředku, právně teoretické koncepce postavení znalce a především předkládá své úvahy z hlediska platné právní úpravy, kdy rozebírá znalecký důkaz od jeho počátečního stadia ve formě přibrání znalce, přes přípravu a podání posudku až po jeho hodnocení. Všímá si též některých aktuálních otázek, jako je konfrontace znalců či využití počítačových programů ve znalecké činnosti. Vzhledem k tomu, že je aktuálně připravovaná rekodifikace trestního práva procesního, považuje disertant toto téma za aktuální pro praxi. Vedlejší ambicí autora bylo vytvořit příručku, která by byla využitelná pro všechny, kdo se zajímají o "znalecké právo". Disertační práce vychází z právního stavu ke dni 1. 4. 2017.
|
|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Borčevský, Pavel ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Tato práce je věnována problematice znaleckého zkoumání v trestním řízení. Autor si stanovil cíl provést analýzu právní úpravy tohoto specifického důkazního prostředku v trestním řádu, identifikovat její nedostatky a navrhnout možná legislativní řešení. Je si přitom plně vědom, že postavení znalce je spoluurčeno i zákonem o znalcích a tlumočnících, této organizační normě se však věnuje pouze okrajově, neboť hlavní ambicí bylo analyzovat možnosti využití znaleckého posudku v rámci trestního procesu. V předkládané práci autor popisuje historický vývoj tohoto důkazního prostředku, právně teoretické koncepce postavení znalce a především předkládá své úvahy z hlediska platné právní úpravy, kdy rozebírá znalecký důkaz od jeho počátečního stadia ve formě přibrání znalce, přes přípravu a podání posudku až po jeho hodnocení. Všímá si též některých aktuálních otázek, jako je konfrontace znalců či využití počítačových programů ve znalecké činnosti. Vzhledem k tomu, že je aktuálně připravovaná rekodifikace trestního práva procesního, považuje disertant toto téma za aktuální pro praxi. Vedlejší ambicí autora bylo vytvořit příručku, která by byla využitelná pro všechny, kdo se zajímají o "znalecké právo". Disertační práce vychází z právního stavu ke dni 1. 4. 2017.
|
|
|
Rozpočtování stavebních prací pro účely znaleckých posudků
Nykodýmová, Veronika ; Comorek, Martin (oponent) ; Hromádka, Vít (oponent) ; Marková, Leonora (vedoucí práce)
V rámci znalecké praxe se stále více setkáváme s potřebou vypracování znaleckého posudku, jehož hlavní součástí je rozpočet stavebních prací. U investiční výstavby se rozpočet sestavuje nejčastěji na základě některého stupně projektové dokumentace. U tvorby rozpočtu pro znalecké účely znalec ve většině případů nemá k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, je vázán na podklady obsažené v soudním spise, na ústní sdělení zúčastněných osob a na podklady, které si vyžádá, nebo které si zajistí sám v rámci vlastního měření. Čím více kvalitních podkladů má znalec k dispozici, tím přesnější výstup v podobě rozpočtu bude moci vytvořit. V současné době neexistuje jednotný postup pro oceňování stavební produkce při vypracování znaleckého posudku. Z tohoto důvodu je hlavním cílem této disertační práce vypracování vývojového diagramu, ve kterém bude uveden přehled o možnostech získávání podkladů potřebných k tvorbě rozpočtu stavebních prací a bude znalci pomůckou a doporučením, jakým způsobem by měl postupovat při tvorbě takového typu znaleckého posudku. Použití vývojového diagramu ve znalecké praxi bude ověřeno na modelových příkladech v závěru této dizertační práce.
|
|
|
Znalecké dokazování
Coufalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomové práce nazvaná "Znalecké dokazování" se zabývá jedním z druhů důkazních prostředků, který se uplatňuje v případech, kdy je pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První kapitola je úvodní a věnuje se některým obecným otázkám znaleckého práva, resp. hodnocení současné právní úpravy znalecké činnosti, tj. znaleckého zákona a znalecké vyhlášky, zejména z pohledu změn, kterých tato právní úprava v poslední době doznala, stejně jako změn chystaných v podobě novelizace stávajícího zákona a přípravy zákona zcela nového. Rovněž se věnuje vymezení osoby znalce, zejména jeho odlišení od svědka a konzultanta, stručně pak jeho právům a povinnostem v soudním řízení obecně. Druhá kapitola se zabývá účastí znalce výlučně na trestním řízení a je rozdělena do třech částí. První poskytuje základní informace o přibrání znalce, jeho formě. Druhá se zabývá vlastním vymezením znaleckého úkolu a třetí přípravou znaleckého posudku, v níž se znalec s danou trestní věcí seznamuje. Třetí kapitola pojednává o vlastním výstupu znaleckého zkoumání, jeho náležitostech a rovněž o znaleckém posudku předloženém stranou. Samostatná část této kapitoly nabízí srovnání znaleckého posudku a odborného vyjádření s přehledem jejich společných a...
|
|
|
Problematika posuzování vad a poruch staveb
Šmahel, Milan
Ke zpracování tohoto příspěvku autora vedlo podání znaleckých posudků v soudních sporech ve věci uplatnění slevy z ceny již zakoupené starší nemovité věci z důvodu dodatečně zjištěných vad a poruch stavby. V oblasti této problematiky může znalec dostat za úkol například, stanovit nebo určit: zda předmětné nemovitosti vykazovaly ke dni převzetí nemovité věci kupujícím vady a poruchy, které kupující vytkl prodávajícímu, jaké náklady musí kupující vynaložit na odstranění předmětných vad a poruch, zda vady a poruchy mají původ v běžném opotřebení objektu, nebo v jiných příčinách, zda a které z vad a poruch měly svůj původ ve stáří a opotřebení objektu, zda toto opotřebení - s ohledem na životnost jednotlivých stavebních prvků bylo běžné či nikoliv, zda objekty byly (ke dni převzetí) způsobilé k užívání a k účelu, pro který byly určeny (např. bydlení), zda lze u zjištěných vad a poruch stanovit vady zjevné a vady skryté, cenu nemovité věci ke dni prodeje a to jak cenu zjištěnou dle cenového předpisu, tak cenu obvyklou. Současně může znalec dostat za úkol vyjádřit se ke znaleckým posudkům, založeným ve spise. Velké množství úkolů a současně velké množství zjištěných vad a poruch pak představují pro znalce i velké množství náročné práce, ke které je vhodné od samého počátku přistupovat systematicky tak, aby vypracované analýzy, výsledná posouzení jednotlivých vytčených vad a poruch i závěrečné odpovědi byly věcné, srozumitelné a přehledné. Zkušenosti autora s problematikou řešení posudků v této oblasti jsou předmětem tohoto příspěvku.
|
|
|
Methodology for evaluating the cause of an accident at specific traffic accidents
Kohút, Pavol
For traffic accidents when one vehicle enter into the opposite direction lane, the criterion for the cause of an accident (for most cases) is the collision place. In most car accidents when a vehicle enters the opposite lane, this happen suddenly, sometimes sliding sideways, and in such cases it is (the collision place) a very good indicator for the causes of traffic accidents. Rarely, however, there are also accidents, where there is not decisive in which lane impact happened. Such traffic accidents, however, occur very rarely and by the experts are often considered for the assessment of the causes of traffic accidents wrong. The present article focuses on the methodology of evaluation of the causes of an accident just when such specific cases.
|
host ::
RSS.